Čemu nás připodobní Pán Ježíš?

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 9. 7. 2023 0:05

Zacharjáš 9, 9–12; Římanům 7, 15–25a;

„Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy: 'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama. ´ Přišel Jan, nejedl, nepil – a říkají: 'Je posedlý. ´ Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: 'Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků! ´ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky." Matouš 11, 16–19

Milí čtenáři, pokoj vám!

Dnešní kázání zahájím otázkou. Také se vám občas stává, že máte pocit, jako by bylo jedno, co děláte? Před časem jsem se dvěma lidmi řešil jejich svatbu. Rozhodovali se, kolik lidí mají pozvat. Chtěli malou svatbu, ale jejich rodiny je tlačily do velké.

Ptali se mne na můj názor, a já jim odpověděl: „Je jedno, jakou svatbu budete mít. Když bude malá, budou vás lidé pomlouvat, že jste šetřili. A když uděláte velkou, zase vám budou vyčítat, že jste se předváděli. Rozhodněte se podle svého uvážení. Je to vaše svatba.“

V podobné situaci byl i Ježíš. Jednou se díval okolo sebe na zástupy lidí, a pak říká: „Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy: 'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama. ́ Přišel Jan, nejedl, nepil – a říkají: 'Je posedlý. ́ Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: 'Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků! Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky.“(Matouš 11, 16–19)

Jan Křtitel zvolil asketický život na poušti. Matouš ho popsal takto: „Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.“ (Matouš 3, 4) Jan se vyhýbal světským zábavám a radovánkám. Bydlel na poušti, měl jen jedno oblečení a spokojil se s prostou pouštní stravou. Lidé z něho udělali fundamentalistu. Považovali ho za fanatika.

Ježíš přišel a nebránil se hostinám. Když do svého týmu povolal Léviho – Matouše, tenhle celník uspořádal obrovskou rozlučkovou párty. Pozval na ni své bývalé kolegy, aby se s nimi rozloučil a seznámil je se svým novým šéfem.

Lukáš o této události napsal: „A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali. Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“ (Lukáš 5, 29–32)

Jedno české přísloví říká: „Když se nechce, je to horší, než když se nemůže!“ Podle Krista není problém nevíry v tom, že by lidé neměli dost argumentů, ale v tom, že nechtějí měnit své názory.

Podobnou myšlenku vyjádřil Ježíš ve svém podobenství o boháči a Lazarovi. Když boháč prosí Abrahama, aby poslal varování jeho pěti živým bratrům, Abraham to odmítne s tím, že mají Písma – Mojžíše a Proroky. Boháč s tím ale nesouhlasí: „On řekl: 'Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání. ́ Řekl mu: 'Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých. ́“(Lukáš 16, 30–31)

U tohoto textu bychom se měli čas od času zastavit. Hrozí nám podobné nebezpečí, jakému podlehli Židé v Ježíšově době. I my se můžeme zablokovat v našem dalším hledání. I my můžeme dojít k závěru, že náš názor a pohled na svět je správný a že už dál nemusíme nic poznávat.

Židé se denně osobně setkávali s Ježíšem, a přece v Něm nepoznali svého Spasitele, nepoznali svého Mesiáše. Záchranu měli na dosah... Prorok Zacharjáš jim dokonce napsal: „Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti“. Za 9, 9

Hospodin svému lidu vždycky nabízel štěstí hluboké jako řeka při záplavách. Jako král měl Kristus přinést nejenom spásu, ale i radost. Jenže lidé se rozhodli trucovat – jejich námitka proti Ježíšovi se týkala společníků, s nimiž jedl a pil; proti Janovi zase namítali, že nejedl, nepil a postil se.

Sestry a bratři, čemu nás připodobní Pán Ježíš? On nám přišel nabídnout nový život v hojnosti – v našem textu mluví o lidech, kteří stále kritizují a posuzují druhé. Zároveň jako nebeský Král nám dává příležitost pro ponaučení. Přišel na zem darovat pokoj, přišel na zem ukázat cestu a přinést soud i záchranu. Jeho vláda nás osvobozuje, Jeho oběť potvrzuje smlouvu trvalou. Modleme se, aby Jeho slovo nám i dnes pomáhalo, abychom se od Něj dokázali učit. Amen.

Vás v Kristu Phanuel Osweto, NO Kladno